Pro případ ohrožení

V průběhu života můžeme být svědky událostí, kterým říkáme mimořádné, protože přicházejí většinou neočekávaně a ohrožují životy a zdraví obyvatel. Způsobují velké škody na majetku a životním prostředí. Mohou vzniknout škodlivým působením sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy nebo jejich kombinací. Takovými událostmi mohou být např. povodeň, orkán, technologická havárie s únikem nebezpečných látek, velká dopravní nehoda, rozsáhlý požár, teroristický čin.

Tento text obsahuje některé obecné návody a doporučení, podle kterých bychom se měli chovat a jednat, když se ocitneme v situaci ohrožení života a zdraví, majetku nebo životního prostředí v důsledku vzniku mimořádné události. Nejsou a nemohou být vyčerpávající, protože průběh každé události vyžaduje jiný způsob našeho chování a jednání.

Nezapomeňte - "ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM!" 

Důležitá telefonní čísla tísňového volání

112 - Jednotné evropské číslo tísňového volání. Je určeno také pro cizince a pro tísňové volání při rozsáhlých mimořádných událostech.

Zjistíte-li mimořádnou událost (požár, havárii s únikem nebezpečné látky...), která ohrožuje osoby, majetek nebo životní prostředí, okamžitě volejte telefonní číslo 150 - Hasičský záchranný sbor ČR.

Pomoc zdravotníků je potřeba při všech stavech ohrožujících život, závažných úrazech, náhlých zhoršeních chronických nemocí, poruchách vědomí nebo bezvědomí a při dalších závažných zdravotních komplikacích. Přivolává se prostřednictvím telefonního čísla 155 - Zdravotnická záchranná služba.

Pokud jste v ohrožení, čelíte bezpečnostnímu riziku nebo jste jeho svědky, zjistili jste nebo máte podezření na spáchání trestného činu nebo jste svědky či účastníky dopravní nehody, volejte telefonní číslo 158 - Policie ČR.

Při řešení přestupku nebo potíží ve městech a obcích může být k dispozici obecní či městská policie na telefonním čísle 156.

Při oznamování na telefonní čísla tísňového volání uveďte:

• Kde se událost stala, upřesněte místo.
• Co se stalo, o jaký typ události se jedná.
• Kolik je zasažených osob, v jakém jsou stavu, v jakém jsou ohrožení.
• Své jméno a číslo telefonu, ze kterého voláte a kde budete k zastižení pro případné upřesnění informací.

Po ukončení hovoru vyčkejte na zpětný telefonát, kterým si operační pracovník ověří pravdivost nahlášené zprávy. 
 

Tísňové volání

Důležitá čísla tísňového volání:

• 150 hasiči
• 155 záchranná služba
• 158 policie ČR
• 112 evropské číslo tísňového volání

Čísla 150, 155 a 158 jsou tzv. národní čísla tísňového volání, číslo 112 evropské číslo tísňového volání, které slouží pro všechny složky integrovaného záchranného systému - primárně určeno pro cizince, popř. kdy je nutný záasah více složek IZS, popř, kdy není možno se dovolat na výše uvedená národní čísla tísňového volání.

Telefonování na tísňová čísla je bezplatné. V případě potřeby se nebojte na tísňovou linku telefonovat, avšak zneužití tísňové linky je trestné!!!. Zneužíváním tísňové linky mohou být blokovány hovory občanů potřebujících pomoc.

Při volání na tísňovou linku:

• snažte se zachovat klid a rozvahu
• rozmyslet se, co chci říct a hovořit srozumitelně
• uveďtě co se stalo
• kde se to stalo (adresa, obec, pokud neznáte název ulice, všímejte si orientačních bodů např. obchodní dům a popiště okolí
• své jméno (kdo volá)
• číslo telefonu, ze kterého voláte
• nikdy nezavěšujte dokud vás k tomu operátor tísňové linky nevyzve

Po prvotním oznámení co se stalo, odpovídejte stručně a jasně na dotazy operátora tísňové linky. Nic neurychlíte, když všechny informace vychrlíte během několika sekund!

Při volání z mobilu je nutné kromě běžných informací uvádět u adresy místa mimořádné události i obec. Operátor pak zajistí předání hovoru místně příslušnému operačnímu středisku.

Hasiče volejte:

• pokud hoří
• pokud se stala dopravní nehoda a v havarovaných vozidlech jsou uvězněni lidé
• pokud se stala dopravní nehoda a její následky mohou poškodit zdraví osob, případně životní prostředí
• pokud jsou následkem živelních pohrom (voda, vítr...) ohroženy životy, majetek, životní prostředí
• pokud se nemohu dostat do bytu a hrozí nebezpečí  z prodlení - v bytě je dítě, starší osoba, popř. je ohrožen majetek  (zapnutá žehlička, vařič, atd...)
• v případě nutnosti vyproštění osob z výšek, hloubek, vody, ledu apod.
• v případě ohrožení bodavým hmyzem
• v dalších případech, kdy je ohrožen lidský život nebo zdraví

Voláme zdravotnickou záchrannou službu:

1. Co se stalo:

• zda se jedná o náhlé zhoršení zdravotního stavu nebo úraz, jakým mechanizmem vznikl a  která část těla je zraněná.
• při dopravní nehodě uveďte, kolik je zraněných a zda je někdo zaklíněn.
• stručně a výstižně popište stav postiženého (komunikuje? reaguje? při vědomí/bezvědomí,dýchá/nedýchá, popř. zda se s něčím léčí).
• pokud víte,oznamte jméno postiženého, udejte jeho přibližný věk.

• Kde se to stalo:

• oznamte z jakého města voláte, sdělte místo, kde se postižený nachází, ulice, číslo popisné.
• je-li postižený v bytě uveďte patro a jméno na zvonku.
• v případě vesnice uveďte orientační body (např. dům proti kostelu se zelenými vraty apod.)
• při dopravních nehodách a úrazech v terénu se snažte místo co nejvíce upřesnit -       nejbližší vesnice, odbočka, kilometrovník na dálnici, číslo silnice apod.
• pozor při volání z  mobilního telefonu: vždy zdůrazněte, kde se přesně nacházíte - včetně města, z něhož voláte (nemusíte se pokaždé dovolat na nejbližší       záchrannou službu).

• Kdo volá:

• oznamte operátorovi vaše celé jméno

Telefon pokládejte vždy jako poslední, vyčkejte na doplňující otázky operátora. V případě závažných stavů se nejedná o zdržení, neboť v průběhu hovoru je souběžně předávána výzva výjezdovým skupinám záchranné služby. Operátor vám poradí jak postupovat do jejich přijezdu.

V nezbytně nutných případech volejte číslo tísňového volání 112. Toto číslo lze volat ze všech mobilních telefonů bez použití SIM karty i z pevné sítě. Hovor může být uskutečněn v cizím jazyce (angličtina, němčina apod). Vzhledem k tomu, že linka 112 je obsluhována Hasičským záchranným sborem ČR a tísňová výzva je poté teprve předána zdravotnickému operačnímu středisku, představuje volaní na linku 112 oproti volání na linku 155 vždy určité zdržení.

 

Prevence

Co bychom měli vědět:

Požáry stohů
Když hoří ve větším rozsahu stoh slámy nebo sena, je vhodné nechat ho kontrolovaně dohořet, s ohledem na rozsah zasažení. Pokud nehrozí žádné riziko a se nachází na volném prostranství. Při takových požárech je materiál prakticky zničen. Bylo by drahé a nákladné „vylít“ na stoh 20 cisteren a stejně by byl materiál po dohašení nepoužitelný, nehledě pak na zajišťovaní jeho odstranění a likvidaci.. Pokud se jedná o uskladněné balíky, je dobré nezasažené balíky přemístit mimo dosah plamenů, případně bránit rozšíření plamenů na nezasaženou část stohu, dokud nebudou bezpečně přemístěny.

Požáry motorových částí automobilů:
Pokud v motorové části osobního automobilu hoří, nikdy neotevíráme kapotu bez připraveného vodního proudu nebo hasícího přístroje. Pootevřeme kapotu jen lehce, a vzniklou škvírou hasíme prostor. Při otevření kapoty naplno totiž vznikne vlivem slabého komínového efektu průvan a hrozí explozivní rozšíření plamenů, výbuch par nebo silné vyšlehnutí, které by mohlo zranit zasahující hasiče a přispět k dalšímu rychlému rozšíření požáru. Také při pootevírání kapoty nikdy neklesáme hlavou do úrovně kapoty, například abychom se podívali, kde má kapoty bezpečnostní zarážku na odjištění. Kdykoliv může dojít k nečekanému vyšlehnutí a poranění hasiče v obličejové části.
Benzínová nádrž by neměla explodovat, ani naftová ani LPG, pokud má LPG revizi!! Na to pozor, raději LPG hasíme z dálky a kryjeme se opět proti případným následkům výbuchu. Problém s pneu, pokud hoří, dráty z nich mohou praskat a vystřelovat do okolí samotné i žhavou gumu, proto mít vždy štít a veškeré ochranné pomůcky.

Zahoření sazí v komíně
Nikdy nehasíme vodou!! Komínové těleso může mít stovky stupňů a při náhlém ochlazení dojde k popraskání, případně roztržení komínového tělesa a vniknou tak zbytečné škody. Nejlepší je z horní části komína spustit kominickou štětku, které hořící usazené saze strhne, nebo sypat písek, případně užít práškový hasící přístroj, a popadané hořící saze pak komínovými dvířky vybrat a uhasit pak mimo objekt. Je vhodné také odstranit palivo z kotle a celé komínové těleso pak nechat přirozeně vychladnout. Zkontrolovat, zda nedošlo třeba v půdních prostorách k žhnutí trámů od komínového tělesa a doporučit majiteli zkontrolování a pročištění kominíkem.

Požáry plynových potrubí a rozvodů
Nikdy nehasíme!!! Pokud plyn hoří, nemůže dojít k výbuchu, kdybychom ho ale uhasili a k úniku docházelo i nadále, nahromaděný plyn by mohl explodovat a způsobit drastické škody. Proto je vhodné pokud možno co nejrychleji uzavřít přívod plynu, oznámit situaci operačnímu středisku, případně přes plynaře zajistit uzavření daného úseku potrubí. Pozor, i po uzavření může ještě značnou dobu plyn z potrubí vyprchávat. Vodou chladíme a chráníme jen okolní objekty před zasažením žárem nebo většímu rozšíření požáru, bezprostřední okolí úniku hasíme, až plyn přestane unikat. Když plyn uniká a nehoří, je velké riziko výbuchu, proto vytvořit ochrannou zónu kolem úniku a je vhodné mlhovým proudem „ředit a chladit“ unikající plyn a předcházet tak výbuchu. Odstranit možné iniciační zdroje výbuchu – zhasnout osvětlení, vypnout motory v bezprostředním okolí, nemanipulovat s otevřeným ohněm, vyvarovat se pádům předmětů a prudších nárazů. Vhodné měřit koncentraci v okolí úniku.

Požáru domů, bytů:
Nikdy nenasazujeme hasiče v objektu, pokud si nejsme jisti, že je uzavřeno plynové potrubí a nebo jisti, že je vyloučeno poškození plynového rozvodu a únik plynu uvnitř budovy. Také nenasazujeme vodní proudy, dokud není odpojen objekt od elektrické energie!! Také neriskujeme zbytečně a neodpojujeme ho nijak komplikovaně my, pokud není rozvaděč mimo budovu a nelze BEZPEČNĚ vypnout, řešíme to přes elektrárny, jsou schopni odpojit celou ulici, nebo pošlou pracovníka. Když je rozvaděč na domě a vypneme ho, musíme se pak vyvarovat kontaktu okolí rozvaděče s vodou, lepší je vyčkat odpojení kvalifikovaným pracovníkem, pokud nehrozí bezprostřední ohrožení životů. Všechna rizika a podstoupení těchto rizik musí rozhodnout velitel zásahu, ten je za všechny zasahující zodpovědný!!
Také pokud nasadíme dovnitř objektu hasiče v dýchací technice, nehasíme pak zvenčí! Dochází k tomu v reále, ale neriskujme. Nevíme o jejich přesném pohybu uvnitř a vodním proudem bychom jim mohli komplikovat pohyb nebo je ohrožovat, nebo je vodou „sestřelit“ a způsobit jim poranění!! Mohlo by také dojít k opaření vodou, která se zahřála kontaktem s požářištěm a mohla by se dostat pod oblek hasičů uvnitř objektu a způsobit jim vážné opařeniny, v horším případě by si mohli v šoku strhnout dýchací přístroj a zůstat uvnitř..
Také pokud se vrátí skupina hasičů v dýchací technice z prostoru zasaženého požárem, nepomáhejme jim ze začátku v žádném případě sundávat dýchací přístroj nebo jinak bez použití zásahových rukavic. Části oděvů můžou mít více jak sto stupňů celsia, i když to není na první pohled patrné, a mohli bychom sami sebe popálit.

Použití pěnidla:
Když hoří hořlavé kapaliny nebo jiné sypké látky v malé míře, u kterých by použití vody mělo za následek kompletní zničení, je vhodné použít pěnu.. Pěnidlo se ale dá používat nejen ve formě pěny, ale také jenom jako slabá příměs do vody, plní pak funkci smáčedla, to i při velmi nízkých koncentracích (do 5%). Dá se použít i tuhé smáčedlo, které se vsune do vhodné proudnice a voda, kolem proudící, ho postupně rozpouští. Použití smáčedla nebo i malého množství pěnidla má za následek úsporu vody a také větší efektivnost vody při hašení. Voda nestíká po konstrukcích a netvoří velké krůpěje vody, ale naopak přilne více k povrchu předmětu a lépe ho chladí.

Požáry s přítomností tlakových lahví
Lahve CO mají pojistku, neměli by nikdy explodovat, to samé i některé PB lahve. Pokud přítomny lahve jsou, chladíme mlhovým proudem, ne přímým, a okolo objektu vyčleníme nebezpečnou zónu, nasadíme jen nejnutnější počet hasičů, ostatní stáhneme. Kryjeme se za automobili, zdi budov, nebo ležíme na zemi, užíváme vždy štít! Pokud nutné přemístění lahve, nikdy ne ventilem k sobě nebo opačně (uvažujme, že při povolení poškozeného ventilu by lahev letěla směrem od vzniklého otvoru po ventilu) neseme láhev napříč, ideální opatrně na provaze táhnout napříč směru tažení, chladit pak ve vodní lázni. Bezpečná teplota je považována teplota do 60 stupňů. Takže pokud teplote nedosáhla na lahvi během požáru ani této teploty, je lahev prakticky neškodná (pokud není viditelně počkozen ventil). Opačně zase, pokud ochlazení viditelně přesáhlo kritickou hranici pod 60 stupňů, můžeme považovat další chlazení za zbytečné a léhev za stabilní, i když musíme brát v úvahu možné poškození pláště nebo ventilu lahve v důsledku vystavení a trvání žáru (musí zvážit velitel zásahu). Pokud je láhev CO, je vhodné ji po vynesení vypustit, podle situace vhodné vypustit i na původním místě (CO je hasící látka).

Pálení odpadu
Když bude kdokoliv z vás mít doma pálit nějaké větší množství zahradního odpadu, klestí, listí a podobně na místech, kde není úplně jasné pro ostatní obyvatele, zda by se nemohlo jednat třeba o požár zahradního přístřešku, nebo někde v lesě pálit klestí, případně dělat nějaký větší táborák v noci u lesa, nahlašte to raději na operační středisko a také na páleništi zajistěte dohled, dokud úplně nevyhasne. . Je mnohem levnější obětovat ty 3,50 za hovor, než zbytečně zvedat nekolik jednotek hasičů. Mohlo by se pak stát, že bude viník, který pálení nenahlásil, muset platit pokutu a může být po něm být požadováno uhrazení nákladů za výjezd. Hovoří to o naprosté neinformovanosti občanů o nutnostech podobné činnosti hlásit na operační středisko. Viníci mohou být jen rádi, že zatím po nich nebyla vymáhána větší částka za výjezdy vozidel našich i dalších jednotek. Máme tedy úkol také my, a to zajistit nějakým způsobem informovanost našich spoluobčanů.

Obecné zásady

• Respektujte a snažte se získávat informace z oficiálních zdrojů (rozhlas, televize, místní rozhlas, vyhláška obecního úřadu, pokyny zaměstnavatele apod.).
• Nerozšiřujte poplašné a neověřené zprávy.
• Varujte ostatní ohrožené osoby ve svém nejbližším okolí, nezapomeňte na neslyšící osoby.
• Netelefonujte zbytečně - telefonní síť je v situacích ohrožení přetížena.
• Nepodceňujte vzniklou situaci.
• Pomáhejte sousedům, zejména starým, nemocným a nemohoucím lidem.
• Uvědomte si, že největší hodnotu má lidský život a zdraví a až potom záchrana majetku.
• Uposlechněte pokynů pracovníků záchranných složek. 

Varovný signál

Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno především prostřednictvím varovného signálu všeobecná výstraha. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Obyvatelstvo je následně informováno např. elektronickými sirénami a dalšími elektronickými koncovými prvky JSVV, rozhlasem, televizí, místním rozhlasem, vozidly složek integrovaného záchranného systému nebo jiným způsobem o tom, co se stalo a co se má v takovém případě dělat.

• Tón sirény: Kolísavý
• Délka tónu: 140s
• Název varovného signálu: Všeobecná výstraha

Kromě varovného signálu "Všeobecná výstraha" existuje v České republice ještě signál "Požární poplach". Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu jedné minuty (25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka, 25 vteřin trvalý tón). Signál „Požární poplach" vyhlašovaný elektronickými sirénami a dalšími elektronickými koncovými prvky JSVV napodobuje hlas trubky „HO-ŘÍ, HO-ŘÍ, ... " po dobu jedné minuty. Signál je určen pro svolání jednotek požární ochrany a NENÍ VAROVNÝM SIGNÁLEM.

Ověřování provozuschopnosti systému varování a vyrozumění se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem (nepřerušovaný tón sirény po dobu 140 vteřin). O blížící se zkoušce mohou být občané informováni například hlášením verbální informace „Proběhne zkouška sirén“ v českém jazyce, případně i v anglické, německé a ruské jazykové verzi z elektronických sirén a dalších elektronických koncových prvků JSVV.

Když zazní signál všeobecná výstraha

1. Okamžitě se ukryjte

• Vyhledejte ukrytí v nejbližší budově. Tou může být výrobní závod, úřad, kancelář, obchod, veřejná budova i soukromý dům.
• Jestliže cestujete automobilem a uslyšíte varovný signál, zaparkujte automobil a vyhledejte úkryt v nejbližší budově.

2. Zavřete dveře a okna

• Když jste v budově, zavřete dveře a okna. Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik toxických látek, plynů, radiačních zplodin a jedů. Uzavřením prostoru snížíte pravděpodobnost vlastního zamoření.

3. Zapněte rádio nebo televizi

• Informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích hromadných informačních prostředků. V případě výpadku elektrického proudu využijte přenosný radiopřijímač na baterie. Tyto informace jsou sdělovány i obecním rozhlasem, popř. elektronickými sirénami.

Co dělat, když bude nařízena evakuace

• Dodržujte zásady pro opuštění bytu, vezměte si evakuační zavazadlo a včas se dostavte na určené místo.
• Dodržujte pokyny orgánů zabezpečujících evakuaci i při použití vlastních vozidel.

Zásady pro opuštění bytu nebo rodinného domu v případě evakuace

• Uhaste otevřený oheň v topidlech.
• Vypněte elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček).
• Uzavřete přívod vody a plynu.
• Ověřte, zda i sousedé vědí, že mají opustit byt.
• Dětem vložte do kapsy oděv cedulku se jménem a adresou.
• Kočky a psy si vezměte s sebou.
• Ostatní domácí zvířata, včetně exotických zvířat, ponechte doma a dobře je předzásobte vodou a potravou.
• Vezměte evakuační zavazadlo, uzamkněte byt a dostavte se na určené evakuační středisko.

Evakuační zavazadlo

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné události a nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlo poslouží nejlépe batoh, cestovní taška nebo kufr s kolečky, který se dobře přenáší. Zavazadlo označte svým jménem a adresou.

Obsahuje zejména:

• Základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a hlavně pitnou vodu.
• Předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor.
• Osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti.
• Přenosné rádio s rezervními bateriemi.
• Toaletní a hygienické potřeby.
• Léky, svítilnu.
• Náhradní prádlo, oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku.
• Kapesní nůž, zápalky, šití a další drobnosti.

Ochrana před povodněmi

Před povodní:

• Informujte se na obecním úřadě, jak a kam se budete evakuovat v případě povodňového ohrožení.
• Připravte si pytle s pískem, těsnicí fólii, těsnicí desky a další stavební materiál na utěsnění nízko položených dveří a oken.
• Dále si zajistěte ucpávky kanalizace, odtoku z WC.
• Připravte si léky, dokumenty vhodné ošacení, potraviny a pitnou vodu na 2-3 dny.
• Vlastníte-li automobil, připravte jej k okamžitému použití při evakuaci.
• Připravte si evakuační zavazadlo, přestěhujte cenné věci a nebezpečné látky do vyšších pater, upevněte věci, které by mohla odnést voda a připravte se na evakuaci zvířat.

Při povodni:

• Na základě pokynů povodňových orgánů obce, policie a záchranářů opusťte ohrožený prostor. V případě evakuace dodržujte zásady pro opuštění bytu (domu).
• Je-li nedostatek času, okamžitě se přesuňte na určené místo, které nebude zatopeno vodou.

Po povodni:

• Nechte si zkontrolovat stav obydlí (statickou narušenost, obyvatelnost), rozvody energií (plyn, el. energie apod.), stav kanalizace a rozvodů vody.
• Zlikvidujte uhynulé zvířectvo, potraviny a polní plodiny, které byly zasaženy vodou. Postupujte podle pokynů hygienika.
• Vyčištění studní a jejich sanaci zadejte odborníkům.
• Informujte se o místech humanitární pomoci a v případě potřeby si vyžádejte finanční pomoc, pitnou vodu, potraviny, teplé oblečení, hygienické prostředky, potřebné nářadí pro likvidaci povodňových škod a další potřebné prostředky.
• Kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrady škod (ohlaste pojistnou událost pojišťovně, vyhotovte soupis škod).

Havárie v chemickém závodě s únikem nebezpečné látky
 

• Urychleně opusťte ohrožené místo.
• Co nejdříve se ukryjte v uzavřené místnosti.
• Uzavřete a utěsněte okna, dveře a další otvory.
• Vypněte ventilaci.
• Sledujte zprávy v hromadných informačních prostředcích.
• Připravte si prostředky improvizované ochrany osob.
• Připravte si evakuační zavazadlo.
• Budovu opusťte jen na pokyn.

Havárie v jaderném energetickém zařízení s únikem radioaktivních látek

• Co nejdříve se ukryjte v uzavřené místnosti (nejlépe ve sklepních prostorách), pokud možno na straně odvrácené od jaderného zařízení.
• Uzavřete a utěsněte okna a dveře.
• Vypněte ventilaci a utěsněte další otvory.
• Sledujte zprávy v hromadných informačních prostředcích.
• Připravte si prostředky improvizované ochrany osob.
• Připravte si evakuační zavazadlo.
• Jodové přípravky (tablety) a prostředky individuální ochrany odeberte a použijte až na základě veřejné výzvy.
• Budovu opusťte jen na pokyn.

V případě radiační havárie jaderné elektrárny Dukovany a Temelín se obyvatelé, žijící v zóně havarijního plánování, řídí pokyny provozovatelů jaderných elektráren a orgánů státní správy a samosprávy.

Biologické zbraně

Biologické zbraně mohou být použity ve formě aerosolu (bakterie, viry, toxin) do ovzduší nebo uzavřených prostor nebo vypouštěním hmyzu (vši, blechy, mouchy, klíšťata) nebo infikováním vody, potravin, vzduchu, předmětů. Smysly člověka je biologické zamoření nezjistitelné. Výskyt se zjišťuje speciálními přístroji a odběrem vzorků.

Jak se chránit před proniknutím nebo zanesením nákazy do organismu:

• Nepoužívat vodu z neznámých a nezjištěných zdrojů.
• Umět si připravit vodu pomocí chemických desinfekčních prostředků nebo převařením.
• Nejíst pevnými obaly nechráněné nebo neprověřené potraviny.
• Udržovat čistotu těla i za nepříznivých podmínek.
• Zbytečně se nedotýkat a neprohlížet podezřelé předměty.
• Při známkách onemocnění ihned vyhledat zdravotnicko pomoc.

Dodržujte pokyny zdravotníků a pracovník hygienické služby.

Chemické zbraně

Chemické zbraně mohou být použity ve formě aerosolu, v kapalném a plynném skupenství. Působí na organismus mnohostranně. Vyvolávají poškození centrálního nervového systému, dýchacích orgánů, zažívacího traktu nebo narušují metabolismus, jiné mají zpuchýřující účinek.

Jak se chránit před účinky chemických zbraní:

• Urychleně použijte prostředky improvizované ochrany osob.
• Vyhledejte ukrytí v nejbližší budově.

Prostředky improvizované ochrany osob v radioaktivně, chemicky a biologicky zamořeném prostředí

Prostředky improvizované ochrany osob jsou prostředky, které chrání dýchací cesty a povrch těla při vynuceném a krátkodobém pobytu v radioaktivně, chemicky a biologicky zamořeném prostředí.

• K ochraně dýchacích cest použijeme navlhčenou roušku (složený kapesník, ručník, utěrka) přiložením na nos a ústa. Upevněte roušku v zátylku šálou či šátkem.
• Hlavu chraňte čepicí, kloboukem, šálou či kuklou tak, aby vlasy byly úplně zakryty a zvolená pokrývka hlavy chránila též čelo, uši a krk.
• Oči chraňte brýlemi - lyžařskými, plaveckými či motoristickými, ale větrací průduchy přelepte lepicí páskou. Pokud nemáte tyto brýle k dispozici, chraňte oči přetažením průhledného igelitového sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí či gumou v úrovni lícních kostí.
• Povrch těla chraňte kombinézou, kalhotami, pláštěnkou do deště, šusťákovou sportovní soupravou. Tyto ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic.
• nohy chraňte nejlépe vysokými botami nebo holínkami, ruce nejlépe zakryjeme gumovými nebo koženými rukavicemi.

Při návratu ze zamořeného prostředí do bytu odložte v předsíni veškerý svrchní oděv do igelitového pytle a zavažte jej. Pokud je to možné, pečlivě se osprchujte, otřete se do sucha a oblečte se do čistého oděvu.

Anonymní oznámení (uložení bomby, třaskaviny; použití nebezpečné látky apod.)

Anonymní oznámení o uložení bomby, třaskaviny nebo nebezpečné látky je většinou směřováno tam, kde se nachází mnoho lidí. Je to logické, většina případů takovéhoto počínání je zaměřena na vyvolání strachu. Víme však, že tomu tak vždy nebývá. Je třeba počítat s tím, že anonymní výhružka může být uskutečněna. Aniž bychom uvažovali o tom, zda jde např. o psychopata nebo o legraci, musíme takovou událost brát vážně.

• V prvé řadě událost okamžitě oznamte na tísňovou linku 158 (Policie ČR) nebo 150 (Hasičský záchranný sbor ČR).
• Pokud bylo anonymní oznámení o uložení bomby nebo třaskaviny v budově, ve které se nacházíte, opusťte budovu a vzdalte se co nejdále od tohoto místa.
• V žádném případě se nezdržujte v blízkosti možného ohrožení i přesto, že vaše zvědavost, co se bude v příštích minutách dít, vás nutí zůstat v blízkosti tohoto nebezpečného místa.

Obdržení podezřelé zásilky (dopisu, balíčku)

• Podezřelou zásilku neotvírejte a netřepejte s ní.
• Uložte zásilku do igelitového sáčku nebo jiného vhodného obalu.
• Poté opusťte místnost, umyjte si ruce vodou a mýdlem a událost ohlaste na tísňovou linku 158 (Policie ČR) nebo 150 (Hasičský záchranný sbor ČR). Policie ČR nebo Hasičský záchranný sbor ČR zásilku od vás převezme a odveze ji k ověření obsahu.

Než zavoláte na tísňovou linku, seriózně zvažte skutečnosti, které mohou vést k názoru, že se jedná o podezřelou zásilku. Takovými mohou být například neočekávaná zásilka od neznámého odesílatele s podezřelým rukopisem či výhružným textem na zásilce, zapáchající zásilka nebo zásilka, ze které trčí dráty nebo se ozývá podivné tikání. Při otevření zásilky to může být například podezřelá sypká hmota nebo jakýkoli podezřelý předmět.

Integrovaný záchranný systém

Integrovaný záchranný systém je koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Základní složky:

• Hasičský záchranný sbor České republiky,
• jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,
• Zdravotnická záchranná služba,
• Policie České republiky.

Ostatní složky:

• vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil,
• ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory,
• ostatní záchranné sbory,
• orgány ochrany veřejného zdraví,
• havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby,
• zařízení civilní ochrany,
• neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.

Kde získat informace

Občan získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události na příslušném obecním úřadě.

Zaměstnanec získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva v místě dislokace pracoviště od svého zaměstnavatele (příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby).

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace o charakteru možného ohrožení, o přípravených krizových opatřeních a způsobech jejich provedení u příslušného obecního úřadu.

Řadu praktických návodů a informací najdete v krátkých videích našeho cyklu Štěstí přeje připraveným.           Institut ochrany obyvatelstva