.jpg?ph=1d663d478a)
HASIČI PTENÍ
Historie sboru
Dne 15.11.1880 vznikla Dobrovolná hasičská jednota ve Ptení. Stanovy, které obsahovaly šestnáct ustanovení, podepsali členové přípravného výboru Florian Sekanina, Antonín Hrazdil a František Svoboda, za obecní výbor starosta Petr Vítek a členové Franišek Výmola a Jan Vincourek.
1.3.1881 se sešla první valná hromada jednoty, která všemi hlasy zvolila prvním starostou Františka Svobodu. Výbor měl 12 členů:
náčelník
Jan Fica
náměstek náčelníka
Florian Sekanina
pobočník
František Výmola
naddůstojník ochránců
Rudolf Langer
naddůstojník stříkačníků
Antonín Hrazdil
náměstek starosty
Jan Freissler
jednatel
Daniel Kropáček
náměstek jednatele
Jan Vincourek
pokladník
František Černý
náměstek pokladníka
Cyril Šnajdr
strojmistr
Tomáš Černý
náměstek strojmistra
Josef Musil
Revizory účtů byli zvoleni
Jan Vincourek a Cyril Šnajdr
Nově ustanovená jednota měla v prvním roce existence 76 členů, do začátku převzala jen několik železných háků od obce a poškozenou stříkačku od vrchnosti. Chyběly lopaty, kopáče, koše, pásy pro lezce, žebříky. Peníze na nejpotřebnější věci si nakonec začala obstarávat různými způsoby – počínaje sbírkami od domu k domu, přes pořádání besed a tanečních zábav až po žádosti o finanční podporu na obecní zastupitelstvo, velkostatek Plumlov a císaři Františku Josefu I.
Výroční schůze v roce 1882 se zúčastnilo 38 členů. Vedení spolku seznámilo členstvo s výsledkem hospodaření a starosta navrhl, aby prostřednictvím představenstva obce byli obyvatelé vyzvání k větší opatrnosti při svícení v hospodářských budovách a k náležitému udržování komínů.
Roku 1886 sdružovala jednota více než 40 členů. Za zásah při požáru ve Ptení dne 15. listopadu 1886 obdržela od Vzájemné pojišťovací společnosti dar 20 zlatých. V tomto roce byla zakoupena nová čtyřkolová stříkačka.
Úřední výkaz z roku 1888 uvádí, že Dobrovolná hasičská jednota ve Ptení měla pro svých 38 členů výzbroj a výstroj v celkové hodnotě 1250 zlatých. Kromě pracovních stejnokrojů s přilbami patřilo do inventáře 25 pásů pro stříkačníky , 12 i se sekyrkami pro lezce, 2 provazy, 4 důstojnické nože, 3 žebře, 8 požárových háků, 2 hřebla, jednu bečku na vodu, 4 malé bečky na vodu, 2 ruční stříkačky a 1 čtyřkolovou stříkačku se sacím zařízením a 22 metrů hadic. Sbor měl k dispozici hasicí prostředky obce, které sestávaly ze staré čtyřkolové stříkačky, 2 žebřů a 2 požárových háků.
Deseti let trvání jednoty bylo vzpomenuto 23. listopadu 1890 slavností, které se zúčastnily deputace hasičských sborů z Kostelce, Lešan a Zdětína, pěvecký spolek z Vícova a místní veteránský spolek.
Během prvních deseti let ptenská jednota úspěšně zasahovala při požárech v místě i v okolí, získala na vážnosti úrovní výcviku svých členů, navázala styky se spolky různého zaměření a zapojila se do struktury hasičského hnutí v českých zemích. Členská základna dosahovala průměru 42 členů.
Počínaje rokem 1891 byly odebírány Hasičské listy. Když roku 1893 zemřel zakládající člen a druhý starosta Jan Fica, nastoupil do jejího čela Jan Vincourek, který byl zvolen do výboru nově zřízené župy soudního okresu Plumlov, jejímž členem se ptenská jednota současně stala. Funkci náčelníka začal vykonávat František Černý, v dalších letech byl zvolen František Klváček a Josef Kučera. Finanční prostředky shromažďovala jednota z výtěžků tanečních zábav. Od roku 1907 zastával funkci náčelníka Josef Hrazdil.
Po roce 1924 začala pracovat zdravotnická složka jednoty vedená V. Zdráhalem. V jubilejním roce 50 let trvání spolku (1930) byla konečně zakoupena dvoukolová motorová stříkačka. Vybavení bylo kupováno převážně na úvěr. V roce 1934 byl postaven sušák hadic
u hasičské zbrojnice. Roku 1935 vzrostlo konto spolku o značný obnos z pozůstalosti ptenského rodáka MUDr. Karla Vámoly, profesora Karlovy univerzity, který ve své závěti pamatoval na staré a nemocné členy zdejší hasičské jednoty. Novelizované stanovy z dubna 1924 byly v roce 1936 nahrazeny novými, které mimo jiné změnily název jednoty na
Sbor dobrovolných hasičů ve Ptení. V tomto roce byla rovněž nainstalována siréna na věž kostela.
Během druhé světové války zaznamenala činnost sboru značný útlum. Dva členové, František Strouhal a František Špicera, se již z nacistických věznic nevrátili. Tuto dobu nejlépe vystihují slova dlouholetého jednatele Stanislava Šmehlíka, který ve své výroční zprávě uvedl: „ ... ochabla velmi veškerá hasičská činnost … Není možno rozepsat se, co toho příčinou …“.
Po válce byla činnost hasičského sboru oficiálně zahájena 23. července 1945 valnou schůzí za účasti 26 členů. Od roku 1946 se veškerá činnost začala zotavovat z následků okupace.
V roce 1949 se Ptení stalo střediskem okrsku, rozšířeného současně o sbory z obcí Hluchov, Stražisko a Maleny. S obnovením ženského odboru souviselo, že poprvé byly do výboru zvoleny také ženy (Zdeňka Spurná, Bohumila Sichová, Marie Soldánová a Anna Přikrylová). Ve funkci předsedy pak od roku 1948 pracovali: Karel Výmola, Josef Vlach, Josef Soldán a Josef Výmola (1969 – 2004), který je dosud čestným starostou zdejšího SDH.
Při příležitosti oslav 125. výročí založení sboru v r. 2005 byl vyhotoven a vysvěcen nový prapor.
Současnost:
SDH Ptení má v současné době 138 členů a je tak nejpočetnějším dobrovolným spolkem v obci. Před několika lety bylo zázemí spolku přesunuto z původní, především z hladiska velikosti nevyhovující, požární zbrojnice do větších prostor – „Skládalovo“, kde jsou k dispozici vytápěné garáže i klubová místnost. Kromě aktivní zásahové jednotky, která se řadí na úroveň JPO-3 a disponuje zásahovou technikou TATRA 148, AVIA 30, PS 12, jsou zde činná družstva mladších žáků, starších žáků, mužů a příležitostně i žen, která se účastní hasičských soutěží. O výchovu hasičské mládeže se v posledních letech zasloužil zejména Martin Fródl (do r. 2007 též velitel). Členové sboru se mj. podílejí na údržbě obce a taktéž na pracích při odstraňování následků různých živelných pohrom, lokálních záplav, atd.. SDH je také nejčinnějším nositelem kulturního života v obci. Každoročně pořádá oslavu Dne matek spojenou s tradiční výstavou vína a ochutnávkou, hodovou zábavu, štěpánskou zábavu i tradiční maškarní ostatkový ples, který následující den pokračuje dětským karnevalem.
Dne 15.11.1880 vznikla Dobrovolná hasičská jednota ve Ptení. Stanovy, které obsahovaly šestnáct ustanovení, podepsali členové přípravného výboru Florian Sekanina, Antonín Hrazdil a František Svoboda, za obecní výbor starosta Petr Vítek a členové Franišek Výmola a Jan Vincourek.
1.3.1881 se sešla první valná hromada jednoty, která všemi hlasy zvolila prvním starostou Františka Svobodu. Výbor měl 12 členů:
|
náčelník
|
Jan Fica |
|
náměstek náčelníka
|
Florian Sekanina |
|
pobočník
|
František Výmola |
|
naddůstojník ochránců
|
Rudolf Langer |
|
naddůstojník stříkačníků
|
Antonín Hrazdil |
|
náměstek starosty
|
Jan Freissler |
|
jednatel
|
Daniel Kropáček |
|
náměstek jednatele
|
Jan Vincourek |
|
pokladník
|
František Černý |
|
náměstek pokladníka
|
Cyril Šnajdr |
|
strojmistr
|
Tomáš Černý |
|
náměstek strojmistra
|
Josef Musil |
|
Revizory účtů byli zvoleni
|
Jan Vincourek a Cyril Šnajdr |
Nově ustanovená jednota měla v prvním roce existence 76 členů, do začátku převzala jen několik železných háků od obce a poškozenou stříkačku od vrchnosti. Chyběly lopaty, kopáče, koše, pásy pro lezce, žebříky. Peníze na nejpotřebnější věci si nakonec začala obstarávat různými způsoby – počínaje sbírkami od domu k domu, přes pořádání besed a tanečních zábav až po žádosti o finanční podporu na obecní zastupitelstvo, velkostatek Plumlov a císaři Františku Josefu I.
Výroční schůze v roce 1882 se zúčastnilo 38 členů. Vedení spolku seznámilo členstvo s výsledkem hospodaření a starosta navrhl, aby prostřednictvím představenstva obce byli obyvatelé vyzvání k větší opatrnosti při svícení v hospodářských budovách a k náležitému udržování komínů.
Roku 1886 sdružovala jednota více než 40 členů. Za zásah při požáru ve Ptení dne 15. listopadu 1886 obdržela od Vzájemné pojišťovací společnosti dar 20 zlatých. V tomto roce byla zakoupena nová čtyřkolová stříkačka.
Úřední výkaz z roku 1888 uvádí, že Dobrovolná hasičská jednota ve Ptení měla pro svých 38 členů výzbroj a výstroj v celkové hodnotě 1250 zlatých. Kromě pracovních stejnokrojů s přilbami patřilo do inventáře 25 pásů pro stříkačníky , 12 i se sekyrkami pro lezce, 2 provazy, 4 důstojnické nože, 3 žebře, 8 požárových háků, 2 hřebla, jednu bečku na vodu, 4 malé bečky na vodu, 2 ruční stříkačky a 1 čtyřkolovou stříkačku se sacím zařízením a 22 metrů hadic. Sbor měl k dispozici hasicí prostředky obce, které sestávaly ze staré čtyřkolové stříkačky, 2 žebřů a 2 požárových háků.
Deseti let trvání jednoty bylo vzpomenuto 23. listopadu 1890 slavností, které se zúčastnily deputace hasičských sborů z Kostelce, Lešan a Zdětína, pěvecký spolek z Vícova a místní veteránský spolek.
Během prvních deseti let ptenská jednota úspěšně zasahovala při požárech v místě i v okolí, získala na vážnosti úrovní výcviku svých členů, navázala styky se spolky různého zaměření a zapojila se do struktury hasičského hnutí v českých zemích. Členská základna dosahovala průměru 42 členů.
Počínaje rokem 1891 byly odebírány Hasičské listy. Když roku 1893 zemřel zakládající člen a druhý starosta Jan Fica, nastoupil do jejího čela Jan Vincourek, který byl zvolen do výboru nově zřízené župy soudního okresu Plumlov, jejímž členem se ptenská jednota současně stala. Funkci náčelníka začal vykonávat František Černý, v dalších letech byl zvolen František Klváček a Josef Kučera. Finanční prostředky shromažďovala jednota z výtěžků tanečních zábav. Od roku 1907 zastával funkci náčelníka Josef Hrazdil.
Po roce 1924 začala pracovat zdravotnická složka jednoty vedená V. Zdráhalem. V jubilejním roce 50 let trvání spolku (1930) byla konečně zakoupena dvoukolová motorová stříkačka. Vybavení bylo kupováno převážně na úvěr. V roce 1934 byl postaven sušák hadic
u hasičské zbrojnice. Roku 1935 vzrostlo konto spolku o značný obnos z pozůstalosti ptenského rodáka MUDr. Karla Vámoly, profesora Karlovy univerzity, který ve své závěti pamatoval na staré a nemocné členy zdejší hasičské jednoty. Novelizované stanovy z dubna 1924 byly v roce 1936 nahrazeny novými, které mimo jiné změnily název jednoty na
Sbor dobrovolných hasičů ve Ptení. V tomto roce byla rovněž nainstalována siréna na věž kostela.
Během druhé světové války zaznamenala činnost sboru značný útlum. Dva členové, František Strouhal a František Špicera, se již z nacistických věznic nevrátili. Tuto dobu nejlépe vystihují slova dlouholetého jednatele Stanislava Šmehlíka, který ve své výroční zprávě uvedl: „ ... ochabla velmi veškerá hasičská činnost … Není možno rozepsat se, co toho příčinou …“.
Po válce byla činnost hasičského sboru oficiálně zahájena 23. července 1945 valnou schůzí za účasti 26 členů. Od roku 1946 se veškerá činnost začala zotavovat z následků okupace.
V roce 1949 se Ptení stalo střediskem okrsku, rozšířeného současně o sbory z obcí Hluchov, Stražisko a Maleny. S obnovením ženského odboru souviselo, že poprvé byly do výboru zvoleny také ženy (Zdeňka Spurná, Bohumila Sichová, Marie Soldánová a Anna Přikrylová). Ve funkci předsedy pak od roku 1948 pracovali: Karel Výmola, Josef Vlach, Josef Soldán a Josef Výmola (1969 – 2004), který je dosud čestným starostou zdejšího SDH.
Při příležitosti oslav 125. výročí založení sboru v r. 2005 byl vyhotoven a vysvěcen nový prapor.
Současnost:
SDH Ptení má v současné době 138 členů a je tak nejpočetnějším dobrovolným spolkem v obci. Před několika lety bylo zázemí spolku přesunuto z původní, především z hladiska velikosti nevyhovující, požární zbrojnice do větších prostor – „Skládalovo“, kde jsou k dispozici vytápěné garáže i klubová místnost. Kromě aktivní zásahové jednotky, která se řadí na úroveň JPO-3 a disponuje zásahovou technikou TATRA 148, AVIA 30, PS 12, jsou zde činná družstva mladších žáků, starších žáků, mužů a příležitostně i žen, která se účastní hasičských soutěží. O výchovu hasičské mládeže se v posledních letech zasloužil zejména Martin Fródl (do r. 2007 též velitel). Členové sboru se mj. podílejí na údržbě obce a taktéž na pracích při odstraňování následků různých živelných pohrom, lokálních záplav, atd.. SDH je také nejčinnějším nositelem kulturního života v obci. Každoročně pořádá oslavu Dne matek spojenou s tradiční výstavou vína a ochutnávkou, hodovou zábavu, štěpánskou zábavu i tradiční maškarní ostatkový ples, který následující den pokračuje dětským karnevalem.